Co se děje v těle po požití alkoholu: účinky, fakta a tipy pro zdravý přístup

Když si někdo dá první sklenku piva nebo vína, málokdo si představuje, jaký ohňostroj dějů se spouští uvnitř těla. Alkohol není jen o veselé náladě nebo uvolnění - jde o látku, která v každém těle vyvolává fascinující řetězec chemických reakcí. Někdo začíná být brzy veselý, jiný je smutnější, další rychle zrudne. Můžeme mít za sebou stejné množství alkoholu a přesto nás jeho účinky mohou překvapit.

Jak alkohol vstupuje do těla a co s ním dělá

Alkohol začíná svoje působení hned po prvním doušku. Při polykání prochází jícnem a pokračuje do žaludku. Právě zde probíhá první část vstřebávání – podle výzkumu publikovaného v British Medical Journal asi 20 % alkoholu přejde do krevního oběhu ze žaludku, zbytek pak ze střeva. Proto když jíte před konzumací alkoholu, jeho vstřebání se zpomalí.
Alkohol (chemicky etanol) má tu zvláštnost, že projde skoro všude – mozkem, játry, svaly, ledvinami. Hned jak je v krvi, proudí přímo do mozku. To vysvětluje, proč většina lidí pociťuje změnu nálady nebo chování už po několika minutách. Alkohol v mozku tlumí správnou činnost neurotransmiterů a v důsledku toho dochází ke zhoršení úsudku, zpomalení reakcí a uvolnění zábran.

Lidské tělo není schopné alkohol skladovat ani efektivně ukládat. To znamená, že se ho musí co nejdřív zbavit. Práce připadá na játra, která odbourávají většinu etanolu. Rychlost, kterou zvládne tělo odbourat alkohol, je pro většinu lidí mezi 0,1 až 0,2 promile za hodinu, žádná oslnivá rychlost to není. Pokud pijete rychleji, než vaše játra zvládnou zpracovat, vaše hladina alkoholu v krvi stoupá. Zbytek alkoholu odchází potem, dechem a močí.

Mezi další efekty patří rozšíření cév, snižování tělesné teploty navzdory subjektivnímu pocitu tepla, nebo zvýšená tvorba moči díky tlumení hormonu antidiuretického (proto chodíte po pár pivech tak často na záchod). Alkohol je navíc silný dehydrant a v kombinaci s jeho účinky na minerální rovnováhu těla riskujete nejen kocovinu, ale třeba i křeče či bolesti hlavy.

V tabulce vidíte, jak třeba dvě piva působí na průměrného Čecha vážícího 75 kg:

Rychlost odbourávání závisí na tělesné hmotnosti, věku, pohlaví a také na tom, v jakém stavu jsou játra. Ženám se hladina alkoholu v krvi zvyšuje rychleji, což je dáno jak nižší hmotností, tak nižším obsahem vody v těle. Samotné odbourávání alkoholu navíc stresuje játra, která se tak trochu „zastaví“ v ostatních funkcích – například výroba životně důležitých bílkovin jde stranou.

Neviditelná chemie: Jak alkohol působí uvnitř mozku a těla

Když alkohol ovlivní mozek, změní se vše: od vnímání rizika až po schopnost vázat si tkaničky. Studie zveřejněná v časopise Nature ukazuje, jak alkohol mimoděk přepíná rovnováhu našeho chování – ne náhodou má tolik lidí po alkoholu sklony dělat věci, na které by ve střízlivém stavu ani nepomysleli.

Alkohol se váže na tzv. GABA receptory a zesiluje jejich aktivitu – to vede ke zklidnění až ospalosti. Účinek se ještě znásobuje, pokud chutnáte alkohol nalačno, anebo pokud jej kombinujete s léky, které také působí na nervový systém (například s některými antidepresivy nebo léky na spaní). Naopak tlumí glutamátové receptory, které stimulují nervovou činnost. Kombinace těchto dvou efektů dává alkoholu tu pověstnou sílu.

Ta druhá stránka se ukáže brzy: s vyšší hladinou alkoholu v krvi mizí koordinace pohybů, zpomaluje se třetí oko (reakce na světlo), zhorší se odhad vzdálenosti, mrkáte méně často a ztrácíte postřeh. Proto je žízeň po alkoholu na večírcích a rodinných sešlostech tak návyková a nebezpečná.

Alkohol zvyšuje tvorbu dopaminu (hormonu dobré nálady), zároveň ale rapidně klesá hladina serotoninu. Po vystřízlivění může přijít krátkodobý pokles nálady, někdo to zažívá jako úzkostnou kocovinu, jiný jako skleslost či podrážděnost. Právě kvůli účinkům na mozek je alkohol jednou z nejzákeřnějších návykových látek, a to i přesto, že ji společnost často přehlíží.

Zajímavý poznatek přichází z norské studie University of Bergen (2022), která potvrdila, že už póly malých dávek alkoholu pravidelně mohou mírně snižovat kognitivní funkce a schopnost učit se nové věci. Přesto jsou pro některé lidi (zejména ve vyšším věku) umírněné dávky lépe snášeny než úplná abstinence. Jistá paradoxní ochrana před některými typy demence se zatím jen teoreticky předpokládá a není stoprocentně prokázaná.

„Alkohol je bezesporu jednou z nejnebezpečnějších drog, které jsou běžně k dostání – hlavně kvůli jeho vlivu na úsudek a schopnost odhadnout rizika.“ – prof. MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Podíváme-li se na alkohol v krvi optikou metabolických cest, zjistíme, že se v těle mění na acetaldehyd, látku mnohonásobně toxičtější než původní etanol. Teprve potom je rozštěpen na neškodnou kyselinu octovou a vyloučen. Právě zvýšená citlivost na acetaldehyd může způsobovat, že někteří lidé (např. Asiaté) extrémně rudnou a mají palčivé pocity po pár panácích – je to geneticky dáno.

Na co ještě alkohol v těle působí? Výrazně ovlivňuje tvorbu žaludeční kyseliny a poškozuje sliznici žaludku, což vysvětluje častější výskyt žaludečních vředů u pijáků. U mužů dlouhodobé pití alkoholu ovlivňuje plodnost, snižuje tvorbu testosteronu a způsobuje vyšší riziko poruch erekce. Ženy mají vyšší riziko rakoviny prsu už při konzumaci 1–2 skleniček týdně, potvrzují data z National Cancer Institute USA.
Když alkohol zasáhne imunitní systém, je tělo náchylnější k infekcím i obyčejnému nachlazení. Dokonale dokáže rozhodit i střevní mikroflóru – častí pijáci znají, jak vypadá „nedělní bříško“ a zažívací potíže.

Tipy a triky: Jak minimalizovat rizika a cítit se lépe

S trochou předvídavosti lze leccos zmírnit. Pokud už víte, že se účinky alkoholu projeví rychle, nezapomeňte se předem najíst – nejlépe pokrmy s vysokým obsahem bílkovin a vlákniny: například vejce, ořechy nebo celozrnné pečivo. Alkohol na prázdný žaludek vás vždy „sundá“ mnohem rychleji. Dobrá hydratace je základ – na každou sklenku alkoholického nápoje vypijte sklenici vody. Pomůže vám to nejen zředit alkohol v krvi, ale i předcházet bolestem hlavy.

• Nebojte se pít pomalu – dejte játrům čas.
• Kombinujte alkohol s jídlem, ideálně tučnějším, které vstřebávání zpomalí.
• Pozor na míchané koktejly, kde si člověk ani nevšimne, kolik alkoholu vypil.
• Nezvedejte panáky se sladkými limonádami – rychlý nástup účinku je téměř zaručen.
• Pokud máte léky předepisované na dlouhodobé užívání, vždy se poraďte s lékařem, zda můžete pít alkohol. Některé kombinace jsou životu nebezpečné.
• Při kocovině nepijte kávu ihned po probuzení – kofein organismus ještě více dehydratuje. Sáhněte raději po čisté vodě, slabém čaji či minerálce se špetkou soli.

Zkuste si všímat vlastního těla. Pokud opakovaně špatně snášíte alkohol, neváhejte se poradit s lékařem. Zhoršené odbourávání nemusí být jen nešikovností, ale třeba prvním znakem počínajících problémů s játry či slinivkou.

A proč někteří lidé vydrží za večer víc než ostatní? Geny, poměr svalové hmoty, trénovanost jater, rychlost metabolismu a v neposlední řadě i tolerance vzniklá častým pitím. Paradoxně ale vyšší tolerance předchází rychlejšímu rozvoji závislosti, což už není tak veselé.

Pár nevšedních zajímavostí?

• Podle WHO patří alkohol k hlavním spouštěčům více než 200 nemocí. Riziko rakoviny jater, pankreatu a ústní dutiny významně stoupá s pravidelnou konzumací již od 1–2 sklenek týdně u žen, 2–3 u mužů.
• Freshers Flu – fenomén známý mezi studenty vysokých škol v Británii. Po 'kalbách' během prvních dnů školního roku přichází oslabení imunity a vlny nachlazení.
• Číslo, které překvapí: Každou minutu organismus průměrného dospělého člověka odbourá zhruba 10–12 mg ethanolu na kilogram tělesné hmotnosti.
• Antabus, lék na podporu léčby závislosti, doslova znechutí alkohol tak, že už první kapka spustí nevolnost i zvracení. Funguje jako blokátor rozpadu acetaldehydu a ukazuje, jak moc je tělo na jeho likvidaci závislé.

Nezapomínejte, že „zdravá“ dávka alkoholu je pro každého jiná a nejlepší rada je poslouchat reakce vlastního těla. To jediné přesně ví, kdy už má dost.